Hlavní stránka > Výlety > Tábor 12. 8. 2022

Tábor 12. 8. 2022

Na místě současného Tábora je prokázáno osídlení z doby halštatské a laténské. Ve třináctém století zde nechal Přemysl Otakar II. postavit hrad Hradiště. Z roku 1368 máme doklad zdejších pánů Hněvka a Konráda. Pak oblast patří pánům z Ústí. V této době už stál pod hradem kostel svatého Filipa a Jakuba.1


Uprostřed fotografie je mezi dalšími domy béžově omítnutá radniční věž s několika sousedními domy.
Věž radnice

Na Žižkově náměstí je uprostřed fotografie mezi dalšími domy béžově omítnutá radnice. Domy napravo od radnice jsou omítnuty bíle.
Stará radnice: významná
památka pozdní gotiky

Na fotografii je věž a loď kostela. Kostel je bílý. Na věži jsou báně pokryté měděnkou. Část lodi kostela zakrývá
          strom. Napravo je část domu. Dům má bledou růžovou barvu s červenou výzdobou.
Kostel Proměnění Páně

Na fotografii je věž a loď kostela. Kostel je bílý. Na věži jsou báně pokryté měděnkou. Část lodi kostela zakrývají
          stromy. Napravo je část domu. Dům má bledou růžovou barvu s červenou výzdobou.
Kostel Proměnění Páně

Dům s bledou omítkou má pravidelnými červenými ornamenty ozdobený obloučkový štít a tři okna v patře. Napravo je ještě
          malý bílý domek se dvěma okny v průčelí.
Škochův dům

Na fotografii je vidět tři a část domu. Dosti se od sebe liší. Nalevo je část domu s okrovou omítkou, který bude na dalších dvou
          fotografiích. Další dva uprostřed jsou úzký zelený dům a bílý dům s obloučkovým štítem a sgrafity. Úplně napravo je dům s růžovou tmavě
          ozdobenou omítkou.
Domy na náměstí

Na fotografii je zachycen téměř celý šedý dům s freskami, uprostřed okrový dům s barokním štítem a červenou
          výzdobou. Okrajově je zachycena také část zeleného domu z předchozí fotografie.
Domy na náměstí

Na fotografii je celý šedý dům s freskami a třemi velkými vikýři.
Budvarka u Zlatého lva

V koutě Žižkova náměstí je z větší vzdálenosti vidět barokní žlutá budova a domy kolem ní. Celý je vidět
          červený dům s bílými ozdobami a dvěma štíty.
Kout Žižkova náměstí
s cukrárnou Zlaté
slunce

Na fotografii je bíle omítnutý dům s širokým vjezdem a ozdobnou štukovou omítkou štítu.
Ctiborův dům

Na fotografii je výklenek ve zdi. Zeď je omítnuta bíle. Boční části výklenku jsou okrové barvy a zadní část je červená.
          Ve výklenku se nachází modrá soška se zlatou září kolem celého těla. Nachází se mezi okny v trochu zvýšeném přízemí.
Výklenek s Marií na res-
tauraci na Schůdkách

Na fotografii je bok domu. Mezi jeho okny je ve štukovém rámečku o něco větším než okno zarámovaná freska.
          Stěna domu je v horní části domu opatřena téměř zachovanou sgrafitovou výzdobou.
Dům v ulici Klokotská

Na fotografii je zachycena samotná freska. Kolem ní jsou malé části oken, mezi kterými se nachází. Uprostřed je postava Panny Marie
          a kolem ní i pod ní různé obličeje. Marie má kolem celého těla zlatou svatozář. V horní části těla má modrý oděv. Dole má dlouhou bílou
          a růžovou sukni. Kolem ní jsou dvě červené postavy. Nad freskou je lucerna. Nad tím pokračuje sgrafitová výzdoba.
Freska na domě

Na této fotografii je pouze část Marie tak, aby byla vidět akorát celá zlatá svatozář. Marie má kolem celého
          těla zlatou svatozář. V horní části těla má modrý oděv. Dole má dlouhou bílou a růžovou sukni. Kolem krku má zlatý límec
          a na hlavě zlatou korunu.
Jenom Marie

Na fotografii je vidět nárožní dům se dřevěným štítem a zachovalou sgrafitovou výzdobou. Za ním je dům
          s pavlačí.
Dům na konci ulice Hradební

Věž je fotografována od příchodu Klokotskou ulicí směrem z centra. Uprostřed je věž. Po pravé
          straně je část budovy Bechyňské brány.
Hradní věž Kotnov

Na fotografii je věž Kotnov, kus hradby, domek v hradbě a část budovy Bechyňské brány. Za hradbou rostou stromy.
Kotnov z druhé strany

Na fotografii je nárožní dům s doškovou střechou a sgrafitovou výzdobou. Na střeše jsou vikýře.
Dům ve Filipovské ulici

Vedle dominantní okrové budovy je na fotografii bílý kostel s červenými odděleními částí ploch. V dolní části je zčásti zakryt
          listnatým stromem.
Kostel Narození Panny Marie

Na fotografii jsou červené kovem ozdobně okované dveře kostela narození Panny Marie. Kolem nich štukový rám
          natřený na červeno.
Vchod do kostela

Na fotografii je historická kamenná kašna.
Kašna na náměstí Mikuláše
z Husi

Na fotografii je pěkný osamocený oranžový dům. Napravo od něj je brána do parku. Za ní jsou stromy. Další stromy jsou nalevo od domu.
Dům na náměstí
Mikuláše z Husi

Na fotografii je růžový dům se skromnou bílou výzdobou.
Městský dům na křižovatce Svatošovy a Křížkovy ulice

Na fotografii je bílý dům s ozdobným štítem.
Dům na křižovatce Kříž-
kovy a Radnické ulice

Z konce ulice mezi dvěma vysokými domy je průchodem vidět náměstí. Dům nalevo má sgrafitovou výzdobu. Je obytný také nad průchodem.
          Je vidět čtyři okna.
Pohled na Žižkovo ná-
městí z Křížkovy ulice

Na kapli převažuje okrová barva. Je vidět štít a vzadu věžička s bání.
Kaple sv. Alžběty

Na pohledu z hradeb je vidět další pozůstatky opevnění. Zčásti jsou to pouze základy.
Bývalá bašta Velký šanc

Mimo pozůstatky pod hradbou je vidět i dochovanou baštu a k ní přiléhající domek nazvaný Šachový altán.
Pozůstatky městského opevnění, dole Šachový altán

Bíle omítnutá věž má obloučkovou výzdobu štítů a sgrafitovou výzdobu stěn.
Vodárenská věž Tábor

Dole je silnice, za ní velká vodní plocha obklopená stromy. Napravo je okrově omítnutý dům.
Vodní nádrž Jordán

Tábor byl založen na jaře roku 1420 husity a pojmenován podle hory Thabor u Nazaretu, v dnešním Izraeli. Založení města navázalo na tradici náboženských poutí na hory. Zakladatelé města byli odhodláni vytvořit nové společenství, odmíta­jící lidské zákony a řídící se pouze zákonem Božím. Zpočátku zde byly realizovány ideály komunismu, tedy život bez soukromého majetku. Nově příchozí odevzdávali všechen svůj majetek do kádí na náměstí. Takto sebraný majetek byl rozdělován mezi členy obce podle jejich potřeb. Všichni si tak byli rovni, žili prostým životem bez přepychu, na pořádek dohlíželi čtyři zvolení hejtmané. Občané se nazývali táborité. Táborská obec měla od počátku vlastní vojsko. Zkušení velitelé, hejtmané, cvičili tábory v boji a zacházení se zbraněmi. Brzy poté táborské vojsko provádělo úspěšné výpady do okolí, dobylo a vyplenilo kláštery v Milevsku, Louňovicích a Zlaté Koruně. Uloupený majetek byl jedním z hlavních zdrojů příjmů táborského společenství. Dobyté kláštery a kostely táborité vypalovali. Jejich vnitřní zařízení, vzácné knihy, sochy i obrazy ničili a pálili, podpořeni ideou obrazoborectví. S nepřáteli zacházeli husité stejně nelítostně, jako katolická vojska s nimi. Táborský komunismus vydržel jen asi půl roku, do podzimu 1420. Pak táboři začali vybírat dávky od vesnických poddaných a stali se tak feudální vrchností, která přijala zvyky jiných držitelů půdy.2

Od roku 1437 byl Tábor královským městem. Tehdy mu byl také udělen znak: nad hradbami se dvěma věžemi se vznáší říšský orel s lucemburským orlem na prsou. Lucemburský orel byl pak nahrazen českým lvem. Roku 1452 se město vzdalo sedm­náctitisícovému vojsku zemského správce Jiřího z Poděbrad, zavázalo se mu věrnosti. Táborská církev se podřídila arcibiskupovi Janu Rokycanovi. Mikuláš Bis­kupec z Pelhřimova byl uvržen do vězení. V roce 1492 byla pro vyřešení problémů se zásobováním vodou na okraji města vybudována vodní nádrž Jordán přehrazením Tismenického potoka. Je nazvána podle řeky Jordán ve Svaté zemi. Roku 1512 byla pražským mistram Staňkem dokončena stavba chrámu „Proměnění Krista Pána na hoře Tábor“. V roce 1532 byl Tábor postižen velkým požárem, byl značně poškozen i hrad. Na konci třicetileté války, po 5 dnech obléhání Švédy byl 23. 8. 1648 Tábor dobyt.3

V roce 1862 bylo v Táboře otevřeno (4. října) reálné gymnázium–první střední škola svého typu s výlučně českým vyučovacím jazykem v tehdejší rakouské monarchii. Od roku 1872 začala větší výstavba táborského Nového města – od hradeb a bran Starého města směrem k v r. 1871 vybudované železnici. V červnu 1903 byla zprovozněna první česká elektrická železnice, elektrická dráha Tábor – Bechyně, kterou projektoval ing. František Křižík. Její součástí jsou dva mosty, kovový železniční most přes Lužnici v Táboře na této trati pochází z roku 1902. V roce 1902 se konala v Táboře velká Jihočeská hospodářská, průmyslová a národo­pisná výstava (zahájení 2.srpna 1902) – největší podnik tohoto druhu na českém jihu. Soustředila pozornost celých Čech, Moravy a přilákala řady krajanů z ciziny.4

V roce 1906 se konala v Táboře akce světového významu – vůbec první výstava o Janu Husovi.5

21. prosince 1918 se v Táboře při cestě vlakem z exilu do vlasti zastavil T.G.Masaryk a promluvil k velkému lidovému shromáždění. V roce 1929 se v Tábo­ře konala rozsáhlá Jihočeská průmyslová a hospodářská výstava, spojená s výstavou československého válečnictví, pořádanou ministerstvem národní obrany. Výstavu provázely sjezdy, slavnosti, kulturní události. Výjimečnost akce potvrdila i návš­těva prezidenta ČSR T.G.Masaryka dne 30. června; celkem výstavu navštívilo přes 230 tisíc osob.6

  • < Výlety
  • Tábor 12. 8. 2022
  • Myšenec 18. 7. 2022
  • Doubravice u Českých Budějovic 13. 8. 2021
  • Dívčí Kámen 23. 8. 2020
  • Ledenice 13. 9. 2019
  • Kozí hrádek 23. 8. 2019
  • Holkov 12. 8. 2018
  • Říčany 8. 8. 2018
  • Malonty 8. 8. 2017
  • Praha 8. 9. 2016
  • Zlenice 11. 8. 2016
  • Plav 24. 7. 2015
  • Štěkře 11. 7. 2015
  • Boršov nad Vltavou
    18. 8. 2014
  • Kamenný Újezd u Čes-
    kých Budějovic 24. 7. 2014
  • Sbor Božích bojovníků CČSH v Táboře 15. 7. 2014
  • Rožmberk 28. 8. 2012
  • Nové Hrady a okolí
    8. 8. 2012
  • Štěkře 28. 4. 2012
  • Pořešín 24. 3. 2012
  • Nový Hrádek 30. 9. 2011
  • Velešín-Výheň 10. 9. 2011
  • Malše od Kaplice k Po­řešínu 29. 8. 2011
  • Louzek 25. 8. 2011
  • Jindřichohradecká úzko-
    kolejka 29. 6. 2011
  • Holkov 11. 8. 2008
  • Stromy u Výhně
    27. 7. 2008
  • Hrad Velešín 17. 8. 2006