ČR, Jihočeský kraj, okres Tábor, Kozí hrádek, mistr Jan Hus, zřícenina, ostroh, údolí, Kozí potok, rok 1377, Vlček z Kozího, rok 1396, majetek, Jindřich z Hradce, rok 1406, Vilém z Újezda, syn, Ctibor, Jan, léta 1412-1414, kazatelská činnost, literární tvorba, Postila, latina, spis, De Ecclesia, O církvi, zánik, vojenská akce, Albrecht Habsburský, okolo roku 1438, rok 1446, hospodářské zázemí, město Tábor, rok 1542, místo, sepětí, osobnost, husitství, Česko, národ, sebevědomí, 19. století, zaniklý hrad, zájem, nejširší veřejnost, vyvrcholení, léta 1899-1929, vykopání, pozůstatky, Sezimovo Ústí, učitel, badatel, Josef Švehla, současnost, stav, zřícenina, výsledek, tvrdost, provedení, památka, úprava, doba, dálnice D3, Sezimovo Ústí, pole, louka, les, obec, hluk, bariéry, silnice, nadjezd, dálnice D3, železobeton, sloupy, příchod, hrádek, kameny, cesta, kopec, les, dole, plaňky, plot, palisáda, konec, zeď, zřícenina, stromy, obtížnost, odlišení, záběr, jádro, část, předhradí, jihovýchod, věž, hradba, parkánová hradba, svah, hloubka, příkop, zeď, hospodářství, budova, předhradí, obytná věž, hradba, parkán, parkánová zeď, hospodářství, budova, navázání, příkop, plot, parkán, zeď, svahy, porost, rostliny, keře, stromy, pohled, parkán, zeď, jádro, je hospodářství, budova, předhradí, nádvoří, interiér, parkán, hradba, jádro, nádvoří, předhradí, interiér, hospodářství, budova, kuchyně, studna, hradba, předhradí, 18,5 metrů, hlubka, ocel, mříž, kružnice, loukoť, průhled, severní, parkán, jádro, budova, záběr, schodiště, předhradí, budova, sever, parkán, nádvoří, oblouk, klenutí, části, klenba, schodiště, směr, budova, parkán, jádro, hrad, hospodářství, budova, předhradí, hospodářská budova, předhradí, obytná věž, hradba, parkán, parkánová zeď, jádro hradu, oddělení, příkop, hospodářská budova, věž, hradba, parkán, obytná věž, obvod, zachovalost, výška, zdání, zužování, perspektiva, fotografování, nadhledu, záběr, obytná věž, jihozápad, proluka, budova, západ, strana, jádro, jihozápad, interiér, věž, průraz, novotvar, východ, stěna, výklenek, obvod, zdi, zachovalost, výška, východ, část, interiér, obytná věž, výklenek, obvod, zachování, výška, kout, sever, západ, část, interiér, obytná věž, obvod, zachování, výška, interiér, budova, přepažení, zeď, rozdělení, části, západ, strana, jádro, sýpka, začátek, vstup, ukončení, parkán, západ, základy, zídka, stavba, podoba, hospodářství, zázemí, potok, areál, zajištění, východ, strana, tok, úprava, podoba, příkop, navázání, val, koruna, palisáda, jihovýchod, obrana, srub, most, průjezd, stavení, nádvoří, předhradí, jih, strana, budova, východ, ukončení, hradní kuchyně, studna, klenutí, schodiště, místnost, parkán, jádro, provoz, kulisová brána, stísnění, prostor, místo, věž, můstek, ochoz, obvod, hradba, dnešek, průraz, jih, stěna, přízemí, neštěstí, novotvar, obilí, sýpka, fotografie, výlety

Hlavní stránka > Výlety > Kozí hrádek 23. 8. 2019

Kozí hrádek 23. 8. 2019

Zřícenina Kozího hrádku zaujímá nízký ostroh v údolí Kozího potoka. Poprvé je zmiňován roku 1377, kdy se po něm píše Vlček z Kozího. Od roku 1396 byl majetkem Jindřicha z Hradce. V roce 1406 je zde doložen Vilém z Újezda. Jeho synové Ctibor a Jan na hradě hostili mistra Jana Husa, jehož dva zdejší pobyty, spadající do let 1412-1414, byly vyplněny kazatelskou činností a literární tvorbou. Na Kozím hrádku Hus napsal slavnou Postilu a latinský spis DeEcclesia (O církvi). Zánik Kozího hrádku nejspíše přinesla vojenská akce Albrechta Habsburského okolo roku1438.¹ „Roku 1446 hospodářské zázemí hradu, o němž se při této příležitosti již vůbec nehovoří, získalo město Tábor. Tou dobou už byl zjevně pustý, tento stav je však poprvé výslovně konstatován až v roce 1542. Jako místo úzce spjaté s osobností mistra Jana Husa i husitstvím se zejména se vzrůstajícím českým národním sebevědomím v 19. století zaniklý hrad těšil značnému zájmu nejširší veřejnosti. Ten vyvrcholil v letech 1899-1929 vykopáním jeho pozůstatků sezimovoústeckým učitelem a badatelem Josefem Švehlou. Současný stav zříceniny je výsledkem značně tvrdě provedených památkových úprav nedávné doby.“²

Dálnice D3 u Sezimova Ústí

Silnice ke Kozímu hrádku s nadjezdem dálnice D3.

Příchod k hrádku zvanému
Kozí

Na fotografii Kozího hrádku ještě přes stromy, jsou již dobře vidět zdi. Je ale ještě obtížné je od sebe odlišovat.

Kozí hrádek ještě přes stromy

Na záběru jádra a části předhradí od jihovýchodu jsou již zřetelně vidět věž, hradba jádra, parkánovou hradbu
a velká část svahu hlubokého příkopu. V pravé části záběru jsou místo parkánové hradby zdi hospodářské budovy
předhradí.

Jádro a část předhradí od jihovýchodu

Na záběru je úplně nahoře obytná věž, okolo ní hradba, pod ní parkán s parkánovou zdí. Napravo jsou namísto parkánu
pozůstatky hospodářské budovy. Je vidět i navázání parkánu na hospodářskou budovu.

Úplně nahoře je obytná věž, okolo ní hradba, pod ní parkán s parkánovou zdí. Napravo jsou namísto parkánu pozůstatky hospodářské budovy s kuchyní.

Na fotografii je vidět příkop, plot a parkánová zeď kolem hradu. Svahy příkopu jsou porostlé rostlinami,
keři a stromy.

Příkop a parkánová zeď
kolem hradu

Na pohledu přes parkánovou zeď jádra je vidět zdi hospodářské budovy v předhradí a nádvoří předhradí.
Z hospodářské budovy je vidět část interiéru.

Pohled přes parkánovou zeď
jádra na východně od jádra položené předhradí

Na záběru je od parkánové hrad-
by jádra vidět nádvoří předhradí s interiérem dlouhé jižní hospodářské budovy s malou kuchyní vzadu.

Studna je překryta ocelovou mříží ve tvaru soustředných kružnic s loukotěmi.

Studna při severní hradbě předhradí je 18,5 metrů hluboká.

Na průhledu severním parkánem jádra je vpředu budova umístěná v parkánu.

Průhled severním parkánem
jádra, vpředu budova
v parkánu

Na záběru je vidět schodiště, které sestupuje z předhradí do budovy v severním parkánu. Na nádvoří tvoří oblouk. V klenuté části pokračuje rovně.

Klenuté schodiště vedoucí z předhradí do budovy
v severním parkánu

Pohled na klenuté schodiště směrem z budovy v parkánu

Pohled na jádro hradu přes hos-
podářskou budovu předhradí

Přes hospodářskou budovu je z předhradí vidět obytná věž, hradba a parkán s parkánovou
zdí. Předhradí není od jádra
hradu odděleno příkopem.

Na záběru přes část hospodářské budovy je na úkor věže, hradby a hospodářské budovy lépe viditelný parkán než na předchozím záběru.

Lépe viditelný parkán na úkor věže, hradby a hospodářské budovy

Obytná věž je po svém obvodu zachována do různé výšky. Zdánlivé zužování věže směrem dolu
je způsobeno perspektivou při fotografování z nadhledu.

Na záběru obytné věže od jihozápadu je vidět proluka mezi ní a budovou při západní straně jádra.

Od jihozápadu je vidět do interiéru věže. Průraz do věže
je nešťastným novotvarem.

Ve východní části interiéru obytné věže je vidět výklenek a také jak je věž po obvodu zachována do různé výšky.

Východní část interiéru
obytné věže

V koutě severní a západní části interiéru obytné věže je vidět, jak je věž po obvodu zachována do různé výšky.

Severní a západní část
interiéru obytné věže

Na fotografii je vidět interiér budovy přepažený zdí, která jej rozděluje na dvě nestejně velké části. Dvouprostorová budova při západní
straně jádra sloužila zejména jako sýpka. Na začátku je vidět začátek zdi, který napovídá, že je tu vstup. Vzadu je patrné ukončení svědčící o vstupu do
druhého prostoru budovy.

Dvouprostorová budova při západní straně jádra sloužila zejména jako sýpka.

Na fotografii parkánu jsou na západní straně základy třech zídek zbylých po drobných stavbách.

Parkán na západní straně s parkánovou zdí a se třemi zídkami
zbylých po drobných stavbách

Podoba hospodářského zázemí, které leželo mezi potokem a hradem, není známa. Hradní areál zajišťoval na východní straně tok potoka upravený do podoby prvního příkopu. Na něj navazoval okružní příkop, před nímž byl val. Na své koruně zřejmě nesl palisádu a na jihovýchodní straně i obranný srub.³

Po mostě přes čelní příkop se vcházelo průjezdem dlouhého branského stavení na nádvoří předhradí. To po jižní straně lemovala dlouhá hospodářská budova, jejíž východní ukončení tvořila hradní kuchyně. Při protilehlé severní hradbě je hradní studna. V její blízkosti bylo možno klenutým schodišťem sestoupit do místnosti v širokém, níže položeném parkánu, který obíhal jádro. Jeho značné rozměry umožnili při parkánové hradbě umístit hospodářské a provozní objekty.⁴

Jádro hradu od předhradí již neodděloval žádný další příkop.⁵ Druhou, kulisovou, branou se vstupovalo do stísněného prostoru nevelkého jádra, které zaujímalo nejvyšší místo hradu. Jeho středu dominovala volně stojící obdélná obytná věž. Vstup do jejího patra umožňoval můstek spojující ji s ochozem obvodové hradby, dnešní průraz v jižní stěně přízemí je nešťastným novotvarem. Kromě věže stála v jádře na západní straně ještě dvouprostorová budova identifikovaná podle nálezů zuhelnatělého obilí jako sýpka.⁶