ČR, okres Český Krumlov, Dívčí Kámen, fotografie, historie, výlet, Dívčí Kámen, místo, osídlení, pravěk, zbytky sídliště, gotický hrad, založení, Rožmberkové, polovina 14. století, vojenská a správní funkce, 16. století, opuštění, rozsáhlá zřícenina, Třísov, Vltava, Křemžský potok, část rozsáhlé zříceniny, Třísov, výřez, Křemžský potok, dvoustupňový jez, poměrně široký Křemžský potok, kousek opevnění, svah, rovinka, trávník, mohutné zdi, opevnění, přístupová cesta, tmavý vstup, sluncem zalité nádvoří, stěna paláce, přízemí, vchody, průjezd, první patro, pět oken, druhé patro, dvě okna, zbořeno, třetí patro, spodní část jednoho okna, přední palác, vnitřní nádvoří, průjezd, vnější nádvoří, stěna paláce, přízemí, vchody, průjezd, první patro, pět oken, druhé patro, dvě okna, zbořeno, třetí patro, spodní část jednoho okna, přední palác, vnitřní nádvoří, průjezd, vnější nádvoří, zeď, skála, okna, řada otvorů, stopy po schodišti, náhledu, zadní palác, vnitřní nádvoří, chybějící část zdi, zadní část interiéru, stopy po podlahách, schodišti, dvě okna ve třetím patře, levá a prostřední místnost, části postranních, zadní zeď, interiér, zadní palác, otvory, trámy, podlahy, chybějící omítka, schodiště, otvory po dveřích, místnosti, třetí patro, otvor po oknu, zadní palác, úzké okénko, ozdobné ostění, první palác, vysoká zeď, otvory pro trámy, vchod, patrně interiér brány, vjezd, okénka, patra nad sebou, brána, vstup na nádvoří, mohutné stěny, roh, opevnění, budova, mohutný strom, výklenková kaple, památná lípa, kaple u Třísova, Panna Marie Bolestná, svatozář, sedm mečů, srdce, květinová výzdoba, Panna Marie Bolestná, svatozář, srdce, sedm mečů, Panna Marie Bolestná, popis zříceniny, kniha, Tomáš Durdík, Viktor Sušický, Zříceniny hradů, zámků a tvrzí, Jižní Čechy, Třísovská lípa malolistá, mohutný památný strom, obvod kmene, 7,5 m, výška, 36 m, pozdní baroko, výklenková kaple, datace, rok 1777

Hlavní stránka > Výlety > Dívčí Kámen 23. 8. 2020

Dívčí Kámen 23. 8. 2020

Místo bylo osídleno již v pravěku, což dokládají zbytky sídliště na severním a severovýchodním svahu. Samotný gotický hrad zde byl založen Rožmberky v polovině 14. století a měl funkci hlavně vojenskou a správní. Od 16. století byl opuštěn. V současné době se jedná o jednu z nejlépe zachovaných památek svého druhu na našem území.¹

Na fotografii je pohled na rozsáhlou zříceninu vyčnívající z lesa cestou z Třísova.

Pohled na hrad přes Křemžský potok z jihu.

Na fotografii je pohled na část rozsáhlé zříceniny vyčnívající z lesa cestou z Třísova.

Detail pohledu na hrad přes Křemžský potok z jihu.

Na fotografii je dvoustupňový jez na poměrně širokém Křemžském potoce.

Jez na Křemžském potoce.

Na fotografii je kousek opevnění, svah a na rovince pod ním trávník.

Část opevnění hradu.

Na této fotografii se již nachází mohutné zdi.

Opevnění sledující
přístupovou cestu.

Za tmavým vstupem následuje sluncem zalité nádvoří.

Vstup branou na nádvoří.

Stěna paláce má v přízemí vidět vchody a průjezd, v prvním patře pět oken ve druhém pouze dvě okna, protože je značná část
stěny zbořena. Ve třetím patře se zachovala pouze spodní část jednoho okna.

Přední palác z vnitřního nádvoří s průjezdem na vnější nádvoří.

Mimo zdi po pravé ruce, ze které vyčnívá kus sice zarovnané, ale přesto vystouplé, skály, je vzadu více zdí,
na nichž jsou vidět okna a řada otvorů. Stopy po schodišti jsou dobře vidět na náhledu.

Zadní palác z vnitřního nádvoří. Díky chybějící části zdi je vidět v zadní části interiéru stopy po podlahách, schodišti a dvě okna
ve třetím patře levé a prostřední místnosti.

Je vidět části postranních a zadní zeď v interiéru zadního paláce. Ve zdech jsou otvory po trámech podlah a chybějící omítka
v místě schodiště. Po pravé ruce jsou i otvory po dveřích do místností. Ve třetím patře je zachovaný otvor po oknu.

Stopy po schodišti a pod-
lahách v prostřední míst-
nosti zadního paláce.

Na fotografii je úzké okénko s ozdobným ostěním.

Okénko prvního paláce.

Po levé ruce je vidět vysoká zeď s otvory pro trámy a vchodem a patrně interiér brány s vjezdem a po jednom okénku ve dvou patrech
nad sebou.

Brána chránící vstup na nádvoří
fotografovaná z nádvoří.

Mohutné stěny tvoří roh bývalého opevnění nebo budovy.

Pozůstatek opevnění nebo
budovy.

Na fotografii je vidět především mohutný strom a trochu v zákrytu výklenková kaple.

Památná lípa a kaple
u Třísova.

Na fotografii je Panna Marie Bolestná se svatozáří a sedmi meči zabodnutými v srdci. U nohou má věřícími
přinesenou květinovou výzdobu.

Kaple je zasvěcena
Panně Marii Bolestné.

Panna Marie Bolestná.

Popis zříceniny je podle knihy pánů Tomáše Durdíka a Viktora Sušického Zříceniny hradů, tvrzí a zámků – Jižní Čechy.²

Třísovská lípa malolistá je mohutný památný strom. Lípa je pozoruhodná svojí celkovou mohutností – a to jak obvodem kmene 7,5 m, tak i výškou 36 m.³ Pozdně barokní výklenková kaple je datovaná do roku 1777.⁴