Moje první samostatné přespání na hotelu v Praze. Jel jsem do IKEMu na vyšetření k paní doktorce. Nejvíce mě zaujal Husův sbor, který jsem vždy viděl z tramvaje při projíždění ulicí Vršovická.
Na první fotografii je hotel HASA. V areálu se nachází zimní stadion, tenisové kurty a víceúčelový sportovní sál. Poblíž je vlakové nádraží Praha-Vršovice, Havlíčkovy sady, Gröbovka a portály Vinohradských železničních tunelů.
Na druhé fotografii je od Gröbovky vidět úplně dole Havlíčkovy sady, za nimi ploché střechy domova pro seniory (soustava bílých budov) a trochu nižšího hotelu a zimního stadionu HASA a další zástavbu, která i s nádražím Praha-Vršovice (není vidět) patří k Vršovicím. Napravo za nádražím pokračují Nusle se čtvrtí Pankrác. Lesy na obzoru na levé straně jsou zleva doprava Bohdalec a Tyršův Vrch, které se zástavbou před nimi a sídlištěm za nimi (jehož část je mezi nimi vidět) patří městské čtvrti Michle. (Popsané je vidět na náhledu).
N třetí fotografii je sbor Církve československé husitské. Stavba Husova sboru je významným architektonickým dokladem stavebního stylu individualistické moderny inspirované funkcionalismem s prvky konstruktivismu. Je výjimečná svojí mohutnou, čtyřbokou, téměř 26 m vysokou věží, zakončenou stylizovaným čtverhranným kalichem a křížem. Na koncepci věže Husova sboru ve Vršovicích se podílel nestor českého kubismu arch. Pavel Janák. Rozhodnutí o výstavbě vlastního sboru padlo na shromáždění příslušníků a sympatizantů Československé církve dne 1. dubna 1921. V roce 1929 byl vybrán projekt architekta Karla Truksy. Dne 22. září 1929 se konala slavnost položení základního kamene ke stavbě Husova sboru. Slavnostní otevření Husova sboru pro věřící veřejnost se konalo 21. prosince 1930 za přítomnosti tehdejšího patriarchy Církve československé husitské G. A. Procházky, architekta Truksy a členů firem, které se na stavbě podílely. Sbor je jedním z prvních objektů v Praze, který byl vybudován za použití metody předpjatého betonu.
Pražský sochař a řezbář Josef Kotyza vytvořil podle návrhu faráře Františka Adámka pro kostel unikátní jesličky. Panna Maria s Ježíškem se nacházejí pod prostým pouštním přístřeším. Jsou obklopeni skupinou postav znázorňujících Ježíšova podobenství a skutky milosrdenství. Každá postava v jesličkách má svůj symbolický význam a překračuje rámec pouhé líbivé vánoční scenérie klanění se narozenému Spasiteli. Z těchto důvodů je umělecké dílo vystaveno v Husově sboru celoročně.
Unikátem projektu byl návrh divadelního sálu (včetně zázemí pro technický provoz) jako přímé součásti sakrální stavby. Podle projektu byl zbudován divadelní sál pro 295 sedících diváků, který, kromě dvou galerií a prostoru pro orchestr, zahrnoval také zkušebny, šatny, maskérny a kanceláře administrativy divadla. Historie divadelního sálu v budově husitského kostela ve Vršovicích je spojena s Jiráskovým vršovickým divadlem, které zde mělo stálou scénu až do roku 1964. Dlouhá léta zde hrála ochotnická skupina Bozděch (založená ve Vršovicích v roce 1892), ale i jiní. Po roce 1964, na více než čtyři desetiletí, tento prostor ztratil své původní poslání i podobu. Od roku 2005 se stala záměrem Církve československé husitské postupná revitalizace a rekonstrukce celého prostoru divadla a jeho navrácení původnímu účelu. Vznikl zde otevřený prostor pro přibližně 50 lidí, kde bylo otevřeno nízkoprahové centrum aktivit MANA. Centrum navázalo na dlouholetou tradici kulturní, společenské a vzdělávací činnosti pro různé věkové i sociální skupiny obyvatel Prahy (děti mladšího školního věku, handicapovaní, senioři).
Husův sbor byl navržen jako multifunkční budova. Kromě divadla se nacházejí v objektu nájemní byty a prostory pro bankovní pobočku - od roku 1931 zde sídlila Vršovická záložna. Bankovní pobočka se v prostoru nachází i dnes.