ČR, Jihočeský kraj, okres Jindřichův Hradec, Strmilov, fotografie, historie, miniatura, hrad, Karlštejn, malý Karlštejn, 1937, kominický mistr, Josef Vejvara, miniatura Karlštejna, svah, skalka, bílé stěny, červené střechy, minigolfové hřiště, ulice Pod Farou, rostliny, zeď, terén, Velká věž, sv. Kříž, Mariánská věž, Nanebevzetí Panny Marie, paláce, domy, věže, hradby, Císařský palác, Purkrabství, hradby, nádvoří, malé věžičky, křižovatka ulic, Hodinová věž, Voršilka, vstupní brána, Studniční věž, jádro hradu, zasklení okének, vysoká zeď, rostliny, oddělování, různé výšky, terén, zasklení okének, úhel odrazu, lesk, záruka, hrad, koruna, poklady, trest smrti, ztráta cti, majetek, vyhnání potomků, země, nadzemní chodba, schodiště, věže, Císařský palác, Purkrabství, svah, cedulka, údaje, Strmilov, historická česko-moravská zemská hranice, tržní osada, první polovina 13. století, rok 1255, páni z Hradce, rok 1294, kostel sv. Jiljí, hřbitovní kostel sv. Ondřeje, 16. či 17. století, Moravě, olomoucká diecéze, rok 1385, Heřman I. z Hradce, městečko, znak, zlatá pětilistá růže, červený střed, zelené lístky, modrý štít, 19. století, Lucie Otýlie z Hradce, Jáchym Oldřich, rok 1633, páni Slavaté, 10. říjen 2006, status městyse, 10. říjen 2006, 17. říjen 2006, status města, rok 1376, požáry, rok 1824, rok 1835, léta 1843–49, stavitel, František Stárek, socha sv. Terezie, socha sv. Bernarda, rok 1700, cínový svícen, rok 1596, pseudorománské zařízení, 2. polovina 19. století, výlet

Hlavní stránka > Výlety > Miniatury hradů a zámků na nádražích, zahradách a v parcích > Strmilov 8. 4. 2024

Strmilov 8. 4. 2024

Tento „MALÝ KARLŠTEJN“ postavil v roce 1937 kominický mistr Josef Vejvara. Poměrná věrnost miniatury originálu umožňuje vzájemně přiřadit jednotlivé budovy. Orientace do světových stran je popsána podle skutečného Karlštejna a nikoliv podle modelu ve Strmilově.¹

Popisované části Karlštejna jsou často dobře vidět až na náhledu. Na některých fotografiích je vidět minigolfové hřiště, které bylo vybudováno na svahu pod hradem.

Miniatura Karlštejna se nachází na svahu na skalce téhož půdorysu, který přibližně odpovídá půdorysu skutečného hradu. Stěny hradu jsou
bílé a střechy červené. Pod miniaturou je minigolfové hřiště. Na záběru je příchod k hradu z ulice Pod Farou. Za rostlinami je zeď, za níž
terén pokračuje níže. Proto je hrad tak utopený za rostlinami a vyčnívají pouze nejvyšší části. To znamená kousek Velké věže (sv. Kříže)
a střecha Mariánské věže (Nanebevzetí Panny Marie). Dále pokračují ulice a domy Strmilova.

Příchod k hradu z ulice Pod
Farou. Za rostlinami je zeď,
za níž terén pokračuje níže.
Proto vyčnívají pouze nej-
vyšší věže.

Pohled ze zdi dolů. Zprava
doleva je Velká věž, Marián-
ská věž, dole Císařský palác
a za ním Purkrabství.

Velká věž, Mariánská věž a Cí-
sařský palác. Na pravé straně
je shora dolu Studniční věž,
Voršilka a Vstupní brána.
Karlštejn má i nesčetně
malých věžiček.

Před Purkrabstvím je Hodinová
věž, pod ní Voršilka, úplně dole
vstupní brána a úplně napravo
je studniční věž.

Ve skutečnosti stoupá cesta od
vstupní brány přibližně rovně
pod hradem a Voršilka je
blíže bráně.

Hodinová věž je vstupní bra-
nou do jádra hradu.

Na tomto záběru jsou vidět
všechny popisované objekty, „zasklení“ okének, a vyso-
kou zeď s rostlinami, která odděluje různé výšky terénu.

Karlštejn od jihozápadu. Velká
věž se také nazývá sv. Kříž
a Mariánská věž se nazývá
Nanebevzetí Panny Marie.

Karlštejn z jihu. Jsou vidět
obě věže, Císařský palác
i purkrabství.

Purkrabství a Císařský palác.
Za palácem jsou věže.

Karlštejn z jihovýchodu.

Karlštejn od východu. Sv.
Kříž, Nanebevzetí Panny
Marie a Císařský palác.

Karlštejn od severovýchodu.
Sv. Kříž, Nanebevzetí Panny
Marie a Císařský palác.

Opět je vidět „zasklení“
okének. Při vhodném úh-
lu odrazu se lesknou.

Purkrabství. Purkrabí ručil za
hrad s korunou a poklady na
něm pod trestem smrti, ztráty
cti a majetku a vyhnání
potomků ze země.

Císařský palác. Patří k němu
věžička.

Císařský palác s věžičkou
na jihovýchodním nároží.

Císařský palác s věžičkou
z východu.

Velká věž je s Mariánskou věží
spojena nadzemní chodbou.

Hradby a schodiště mezi
věžemi, Císařským palá-
cem a Purkrabstvím.

Hradby mezi purkrabstvím
a studniční věží. V pozadí
je minigolfové hřiště.

Zprava do leva je Purkrabství,
brána do jádra a Voršilka.
K tomu příslušné hradby.

Dole se nachází Studniční věž.

Jsou vidět obě věže, Císařský
palác, Voršilka a Vstupní brá-
na. Též je vidět odlesk světla
v okénkách.

Purkrabství a studniční věž.

Voršilka byla původně vstupní
branou do hradu.

Karlštejn od severozápadu. Na
zdi vyrovnávající svah je úpl-
ně vlevo cedulka s údaji o mi-
niatuře hradu.

Strmilov se rozkládá po obou stranách historické česko-moravské zemské hranice. Původní tržní osada vznikla na místě dnešního Strmilova patrně v první polovině 13. století. Již roku 1255 se nacházela v držení pánů z Hradce. V roce 1294 se vzpomíná jako „villa forensis“. Ve vsi se nacházel kostel sv. Jiljí a starší románský hřbitovní kostel sv. Ondřeje. Stejně jako trhová ves a později městečko Kunžak příslušel Strmilov až do 16. či 17. století k Moravě a olomoucké diecézi. V roce 1385 ustanovil Heřman I. z Hradce ves Strmilov městečkem. Možná už tehdy dostal Strmilov do svého znaku zlatou pětilistou růži pánů z Hradce s červeným středem a se zelenými lístky na modrém štítu. Tento znak je nicméně doložen až z 19. století. Úmrtím Lucie Otýlie z Hradce, dcery Jáchyma Oldřicha, přešlo tržní městečko v roce 1633 do držení pánů Slavatů. Od 10. října 2006 byl obci vrácen status městyse. S účinností od 10. října 2006 bylo 17. října 2006 původní rozhodnutí změněno a obci byl vrácen status města.²

Kostel sv. Jiljí byl zmiňován roku 1376. Poškozen požáry v letech 1824 a 1835. Nový kostel byl zbudován v letech 1843–49 stavitelem Františkem Stárkem. Z původního zařízení se dochovaly sochy sv. Terezie a sv. Bernarda přibližně z roku 1700 a cínový svícen z roku 1596. Pseudorománské zařízení pochází z 2. poloviny 19. století.³