První zmínky o Heřmaničkách pocházejí z poloviny 13. století. Každoročně jsou na zdejší nádraží sváženi kyvadlovou autobusovou dopravou z Prčice účastníci turistického pochodu Praha-Prčice a přestupují zde na vlaky směrem k Praze i Táboru. Na táborském zhlaví této stanice se nachází mechanické vjezdové návěstidlo a mechanická odjezdová návěstidla. Heřmaničky se tak stávají poslední elektrifikovanou stanicí v České republice, která je tímto typem návěstidel vybavena.1
V současnosti již nádraží neslouží svému účelu. Kolejnice jsou vytrhány. Nová vysokorychlostní železniční trať vede za nádražní budovou, je na ní pěkná zastávka. Miniatura hradu ještě stojí.
Zakladatelem osady, stejně jako sousedních Heřmanic, byl vladyka Heřman. Ve 14. století žil na zdejší tvrzi vladyka Ctibor z Heřmaniček a potom od roku 1380 jeho synové Oldřich a Kuneš. Rozvoji a změně rázu osady napomohlo železniční spojení, kdy zde byla v roce 1870 zřízena malá stanice Heřmaničky-Sedlec, ze které se později stalo důležité nádraží. Nejstarším sídlem území byly podle dochovaných písemností Arnoštovice. Návrší, na němž jsou rozloženy, se pne nad údolím v nadmořské výšce 531 m. První zprávy, mluvící o zdejším kostele sv. Šimona a Judy, pocházejí již z roku 1350. Tento chrám románského a raně gotického slohu patří k nejstarším kostelům v okolí. Naopak nejmladší osadu obce představuje Loudilka, která se poprvé uvádí až v roce 1788. Všechny osady dnešních Heřmaniček patřily do poloviny 19. století ke smilkovskému panství s výjimkou Jestřebice, která náležela k panství votickému.2
Kostel sv. Šimona a Judy byl postaven ve 13. století, ale jako farní je uváděn od roku 1352. V roce 1732 byla nahrazena dřevěná zvonice novou věží, přistavěnou k jihozápadnímu rohu a při této úpravě byla přistavěna také sakristie. Velkou přestavbou prošel kostel v roce 1892.3
Na posledním obrázku je kostel sv. Václava ve Voticích. Dnešní podobu kostelu vtiskla přestavba po roce 1731, kdy původně gotický kostel vyhořel. Z doby před požárem, kostel tu stál už od 13. století, se dochovala pouze žulová křtitelnice a dva náhrobní kameny. Součástí oltáře je obraz sv. Václava od Karla Javůrka a sochy sv. Vojtěcha a sv. Prokopa.4