ČR, Středočeský kraj, okres Benešov, Heřmaničky, fotografie, historie, miniatura, hrad, nádraží, Votice, Tábor, první zmínky o Heřmaničkách, polovina 13. století, každoročně, zdejší nádraží, svážení kyvadlovou autobusovou dopravou, Prčice, účastníci turistického pochodu Praha-Prčice, přestup, vlaky směrem k Praze i Táboru, táborské zhlaví, mechanické vjezdové návěstidlo, mechanická odjezdová návěstidla, poslední elektrifikovanou stanicí v České republice, vybavení tímto typem návěstidel, současnost, svůj účel, kolejnice, vytrhány, nová vysokorychlostní železniční trať, za nádražní budovou, pěkná zastávka, budova, nádraží, světlá béžová barva snad trochu do růžova, ozdobné prvky bledě růžové, nátěr starý, živější barvy, modrá cedule, bílý nápis, miniatura hradu, jednotlivé nenatřené kaménky pospojované maltou, bílé nátěry kolem oken, okenní rámy, střechy věží, paláce, ostatní budovy, červený nátěr, květináče, keř, květy, roh nádražní budovy, hodně osvětlené pozadí, jih, miniatura hradu, jednotlivé nenatřené kaménky pospojované maltou, bílé nátěry kolem oken, okenní rámy, střechy věží, paláce, ostatní budovy, červený nátěr, květináče, keř, roh nádražní budovy, okno, jiný úhel, miniatura hradu, jednotlivé nenatřené kaménky pospojované maltou, bílé nátěry kolem oken, okenní rámy, střechy věží, paláce, ostatní budovy, červený nátěr, pozadí, roh nádraží, plaňkový plot, prohnutý strom, prostředek kruhu z kamenů, jihovýchod, miniatura hradu, jednotlivé nenatřené kaménky pospojované maltou, bílé nátěry kolem oken, okenní rámy, střechy věží, paláce, ostatní budovy, červený nátěr, hradní pán v modrých montérkách umazaných od vápna, pozadí, roh nádraží, plaňkový plot, prohnutý strom, kout mezi plotem a nádražní budovou, strom, miniatura hradu, jednotlivé nenatřené kaménky pospojované maltou, bílé nátěry kolem oken, okenní rámy, střechy věží, paláce, ostatní budovy, červený nátěr, pozadí, roh nádraží, plaňkový plot, prohnutý strom, větší vzdálenost, lavičky z prken postavených z každé strany na cihly, na prknech připevněné lino, kout mezi plotem a nádražní budovou, strom, povzdálí, miniatura hradu, jednotlivé nenatřené kaménky pospojované maltou, bílé nátěry kolem oken, okenní rámy, střechy věží, paláce, ostatní budovy, červený nátěr, pozadí, plaňkový plot, květináč, dva květy, východ, miniatura hradu, jednotlivé nenatřené kaménky pospojované maltou, bílé nátěry kolem oken, okenní rámy, střechy věží, paláce, ostatní budovy, červený nátěr, pozadí, plaňkový plot, kolejiště, severovýchod, miniatura hradu, jednotlivé nenatřené kaménky pospojované maltou, bílé nátěry kolem oken, okenní rámy, střechy věží, paláce, ostatní budovy, červený nátěr, pozadí, plaňkový plot, kolejiště, uprostřed kruhu z kamenů, jakási terasa, tři vstupy vypadající jako tunely, sever, miniatura hradu, jednotlivé nenatřené kaménky pospojované maltou, bílé nátěry kolem oken, okenní rámy, střechy věží, paláce, ostatní budovy, červený nátěr, pozadí, plaňkový plot, kolejiště, jakási terasa, tři vstupy vypadající jako tunely, více zblízka, krásný, bíle natřený barokní kostel, barokní chrámová loď, barokními okna, plechová báň, mohutný listnatý strom, louka, domy, v pozadí zalesněný vrch, Votice, kostel sv. Václava, zakladatel osady, sousední Heřmanice, vladyka Heřman, ve 14. století, zdejší tvrz, vladyka Ctibor z Heřmaniček, od roku 1380 jeho synové Oldřich a Kuneš, rozvoj, změna rázu osady, železniční spojení, v roce 1870, malá stanice Heřmaničky-Sedlec, později důležité nádraží, nejstarší sídlo území, dochované písemnosti, Arnoštovice, návrší, nad údolím, nadmořská výška 531 m, první zprávy, kostel sv. Šimona a Judy, z roku 1350, chrám románského a raně gotického slohu, nejstarší kostely v okolí, nejmladší osada obce, Loudilka, v roce 1788, smilkovské panství, Jestřebice, panství votické, kostel sv. Šimona a Judy, 13. století, farní od roku 1352, v roce 1732, dřevěná zvonice, nová věž, přistavěná k jihozápadnímu rohu, sakristie, v roce 1892, Votice, kostel sv. Václava, dnešní podoba kostela, přestavba po po požáru v roce 1731, původně gotický kostel, z doby před požárem, už od 13. století, pouze žulová křtitelnice a dva náhrobní kameny, součást oltáře, obraz sv. Václava, Karla Javůrek, socha sv. Vojtěcha a sv. Prokopa, výlet

Hlavní stránka > Výlety > Miniatury hradů a zámků na nádražích, zahradách a v parcích > Heřmaničky 9. 9. 2021

Heřmaničky 9. 9. 2021

První zmínky o Heřmaničkách pocházejí z poloviny 13. století. Každoročně jsou na zdejší nádraží sváženi kyvadlovou autobusovou dopravou z Prčice účastníci turistického pochodu Praha-Prčice a přestupují zde na vlaky směrem k Praze i Táboru. Na táborském zhlaví této stanice se nachází mechanické vjezdové návěstidlo a mechanická odjezdová návěstidla. Heřmaničky se tak stávají poslední elektrifikovanou stanicí v České republice, která je tímto typem návěstidel vybavena.¹

V současnosti již nádraží neslouží svému účelu. Kolejnice jsou vytrhány. Nová vysokorychlostní železniční trať vede za nádražní budovou, je na ní pěkná zastávka. Miniatura hradu ještě stojí.

Budova nádraží má světlou béžovou barvu snad trochu do růžova. Ozdobné prvky jsou bledě růžové. Nátěr
je starý. Dříve byly barvy jistě živější. Na fotografii je modrá cedule s bílým nápisem.

Nádraží Heřmaničky

Miniatura hradu je postavena z jednotlivých šedých nenatřených kaménků pospojovaných maltou. Kolem oken jsou bílé
nátěry, jako okenní rámy. Střechy věží, paláců i ostatních budov jsou natřeny červeně. Kolem jsou květináče a vzadu keř.
V květináčích jsou květy. Za miniaturou je roh nádražní budovy a hodně osvětlené pozadí.

Miniatura hradu z jihu

Miniatura trochu pod
jiným úhlem

Miniatura od jihovýchodu

Miniatura od jihovýchodu s hradním pánem

Miniatura hradu trochu
z povzdálí

Miniatura hradu od východu,
za plaňkovým plotem kolejiště

Miniatura hradu od severovýchodu, za plaňkovým
plotem kolejiště

Miniatura hradu od severu, za
plaňkovým plotem kolejiště

Více zblízka

Arnoštovice kostel sv.Šimona a Judy

Na vyobrazení je krásný, bíle natřený barokní kostel s barokní chrámovou lodí a barokními okny a plechovou bání. Na fotografii je také
mohutný listnatý strom, louka, domy a v pozadí zalesněný vrch.

Votice: Kostel sv. Václava

Zakladatelem osady, stejně jako sousedních Heřmanic, byl vladyka Heřman. Ve 14. století žil na zdejší tvrzi vladyka Ctibor z Heřmaniček a potom od roku 1380 jeho synové Oldřich a Kuneš. Rozvoji a změně rázu osady napomohlo železniční spojení, kdy zde byla v roce 1870 zřízena malá stanice Heřmaničky-Sedlec, ze které se později stalo důležité nádraží. Nejstarším sídlem území byly podle dochovaných písemností Arnoštovice. Návrší, na němž jsou rozloženy, se pne nad údolím v nadmořské výšce 531 m. První zprávy, mluvící o zdejším kostele sv. Šimona a Judy, pocházejí již z roku 1350. Tento chrám románského a raně gotického slohu patří k nejstarším kostelům v okolí. Naopak nejmladší osadu obce představuje Loudilka, která se poprvé uvádí až v roce 1788. Všechny osady dnešních Heřmaniček patřily do poloviny 19. století ke smilkovskému panství s výjimkou Jestřebice, která náležela k panství votickému.²

Kostel sv. Šimona a Judy byl postaven ve 13. století, ale jako farní je uváděn od roku 1352. V roce 1732 byla nahrazena dřevěná zvonice novou věží, přistavěnou k jihozápadnímu rohu a při této úpravě byla přistavěna také sakristie. Velkou přestavbou prošel kostel v roce 1892.³

Na posledním obrázku je kostel sv. Václava ve Voticích. Dnešní podobu kostelu vtiskla přestavba po roce 1731, kdy původně gotický kostel vyhořel. Z doby před požárem, kostel tu stál už od 13. století, se dochovala pouze žulová křtitelnice a dva náhrobní kameny. Součástí oltáře je obraz sv. Václava od Karla Javůrka a sochy sv. Vojtěcha a sv. Prokopa.⁴