Hlavní stránka > Uniformy > Polovojenské organizace > Povstalecké jednotky 1945

Povstalecké jednotky 1945

Revoluční gardy (RG) byly ozbrojené jednotky českých dobrovolníků, působících od 23. května 1945 do července až srpna 1945 v českých zemích, a to zejména v pohraničí. Jsou to především bezpečnostní sbory Národních výborů, zřizované k výkonu pořádkové služby, dále jednotky obnovované armády, četnictva, policie, finanční stráže a stráže železnice, i jednotky Sboru národní bezpečnosti. Z popudu Ústřední rady odborů tehdy vznikaly Závodní stráže, které se později místy staly základem Lidových milicí.1

Povstalecké jednotky v Praze byly po 11. květnu 1945 reorganizovány na strážní prapory. Náplň jejich činnosti byla strážní služba, bezpečnost, pořádek ve městě, chod internačních táborů a organizace výcviku podřízených jednotek, aby mohly být brzy použity při obsazování pohraničí. Strážní prapory byly rozkazem Vojenského velitelství Velké Prahy č. 8 z 23. května 1945 přejmenovány na pražské pluky a prapory Revolučních gard.2



Pochodující Revoluční garda na pohřbu sedmi obětí, kteří zahynuli při výbuchu ve skladišti pohonných hmot v lese u Obory poblíž Bakova nad Jizerou. Gardisté mají čepice se štítkem a pláště po německé armádě.3 Smutný pochod krásnou krajinou:


V čele pochoduje velitel v uniformě československé armády s rozhaleným límcem. Na hlavě má lodičku, na levém nadloktí pásku,
          která označuje gardu. Je ozbrojený pistolí. Kousek za ním pochodují již zmínění gardisté s čepicemi se štítky a plášti. Obojí bylo 
          po německé armádě. Po jejich boku pochoduje příslušník v československé uniformě s uzavřeným límcem. Na hlavě má baret. Gardisté
          jsou ozbrojeni puškami. Velitelé mají holínky a jezdecké kalhoty. Pochodují po cestě krásnou krajinou. Je vidět údolí a v dálce 
          kopce. Za gardisty jde kapela a smuteční průvod s rakvemi.

Rozměry: 136 x 85 mm


Pohřeb těchto obětí v Bakově nad Jizerou


Na fotografii je vidět šest gardistů. Dva stojí vlevo. Jeden má čepici se štítkem po německé armádě. Druhý
          má čepici bez štítku. Na levých nadloktích mají pásku v národních barvách. Další gardista manipuluje s rakví
          nad hrobem. Má německou čepici se štítkem a na zádech automatickou zbraň. Ještě dva z těch, co se zabývají rakví,
          jsou vidět jenom zčásti. Úplně napravo je gardista ve zvláštní blůze. Na hlavě má německou přílbu bez označení. 
          Na levém nadloktí má bílou pásku s písmeny, z nichž je čitelné pouze R. Znaky kolem něho čitelné nejsou. 
          Vyzbrojen je puškou. Před rakví, kterou pokládají na zem, leží jedna již položená.

Rozměry: 138 x 87 mm


Revoluční garda Hnidousy v květnu 1945 zpočátku neměla žádné uniformy. Většina gardistů má civilní oděv, dva vojenskou uniformu československé armády a jeden německou. Příslušník úplně vlevo nahoře má na klopě československou vlajku (je to vidět po kliknutí). Tři mají pásku na levém nadloktí, z toho dva úplně napravo trikoloru (ty jsou lépe vidět po dalším kliknutí).

Pořadí barev je: bílá – modrá – červená. To sice není správná česko-slovenská trikolora, ale gardy nechtěly mít trikoloru protektorátní vlajky. Úplně napravo nahoře v německé uniformě má ještě velikou trikoloru s jiným pořadím barev nad klopou levé kapsy.


Revoluční garda Hnidousy v květnu 1945 zpočátku neměla žádné uniformy. Většina gardistů má civilní oděv, dva vojenskou uniformu
          československé armády a jeden německou. Tři mají pásku na levém nadloktí, z toho dva úplně napravo trikoloru. Úplně napravo nahoře
          v německé uniformě má ještě velikou trikoloru nad klopou levé kapsy. Ostatní mají pouze malá označení nebo jsou bez označení. Uprostřed
          na zemi drží dřevěnou tabuli ze čtyřech prken s nápisem REVOLUČNÍ GARDA HNIDOUSY KVĚTEN-1945. Vlevo stojí žena. Za nimi je několik stromů
          a dům.

Rozměry: 141 x 89 mm



Na fotografii je portrét příslušníka RG z roku 1945. Na čepici má vpředu našitu látkovou
          hvězdu sahající do poloviny výšky dýnka čepice. Vpředu vykrojená klopa je ve výšce horní části
          ramen hvězdy. Není znát, že by se hvězda barvou lišila od čepice. Na našité hvězdě je kovová
          hvězda s kruhovým středem. Jediným výrazným barevným doplňkem jsou límcové výložky, které
          jsou na černobílé fotografii tmavší než uniforma. Gardista má světlejší košili a tmavou
          kravatu.

Podle údajů na druhé straně fotografie jde o příslušníka RG 1945 fotogra­fovaného v Plzni.


Rozměry: 86 x 134 mm




Neurčená povstalecká jednotka: Fotografie není popsána, ale vzhledem k velikosti domů, půjde o menší obec nebo okrajovou čtvrť města.


Na fotografii bez popisu stojí skupina lidí uniformách prvorepublikové československé armády i v civilních oděvech.
          Na kraji stojí chlapec v kraťasech a uprostřed žena v pestrobarevných šatech. Za nimi je nejspíše malé nákladní auto, na
          němž jsou muži s německými přílbami a se zbraněmi. Na přílbách mají stěží rozeznatelné označení československého státu.
          Někteří mají lodičky, jiní čepice se štítkem a s kruhovým dýnkem. Jeden má jezdecké kalhoty a holínky.
          Většina z postav na fotografii má rukávové pásky s bílým, červeným a modrým pruhem. Jednomu z nich je pěkně vidět.
          Jeden z ozbrojenců sedících na kapotě auta drží vlajky osvoboditelů tj. Sovětského svazu a USA. Skupina je na trávníku
          a na autě. Za nimi jsou mladé listnaté stromy, nejspíše kaštany, silnice chodník a domy.

Rozměry: 118 x 87 mm

Na přílbách německé výroby mají ozbrojenci na fotografii stěží rozeznatelné symboly československého státu. Většinou jsou to vlajky. Na rukávových páskách je pořadí barev z hora dolu: bílá, červená a modrá. To je vidět na náhledu výřezu z fotografie.



Na černobílé fotografii je žena v bílé občanské košili. Uniformu tvoří pouze čepice,
          která má na dýnku vepředu stužku v národních barvách a na levé straně klopy veliký snad postříbřený
          čepicový odznak, jaký nosili naši vojáci ve Velké Británii. Nad levým prsem (na srdci) látkový státní 
          znak Československé republiky. Na levém nadloktí má bílou pásku s označením červeného kříže, tj. našitými
          červenými proužky (vodorovný je přes svislý). Má dozadu sčesané vlasy po ramena a náušnice ve tvaru perel.

Z druhé strany dodatečně oříz­nuté fotografie je nap­sáno po oříznutí již necelé věnování od partyzánky Vlas­ty Vejvodové.


Rozměry: 85 x 125 mm




Vojenskému velitelství Velké Prahy podléhaly 3 pluky RG a další jednotky RG. Celkem to bylo 26 praporů (z toho 1 motorizovaný), 14 samostatných rot (z toho 1 tanková, 1 motorizovaná a 1 jezdecká) a 14 samostatných skupin, každá v síle roty. Velitelství oblasti Praha-západ bylo přeměněno na velitelství pluku RG 1, oblast Praha-východ na velitelství pluku RG 2 a úsek Praha-sever byl přeměněn na pluk RG 3. Jednotky protiletecké policie jednotlivých policejních úseků vytvořily základ praporů RG I-VI. Ty zůstaly podřízeny velitelstvím oblastí pluků. Jen úsek I se stal jako prapor RG I součástí pluku RG 3. S tímto praporem přešly do rámce pluku RG 3 i zvláštní jednotky „Praha střed“ (kasárna Jiřího z Poděbrad), velitelství Eliáš „Hlavní pošta“, „Velitelství radničních budov“ a „prapor Svobody“. Z většiny ostatních bojových jednotek byly vytvořeny místní prapory RG. Každý pluk nyní obsahoval 6 praporů RG. Vojenské velitelství Velké Prahy si ponechalo jako vlastní velitelskou zálohu Pohotovostní prapor RG (dříve vládní vojsko), prapor finanční stráže, pluk 1 Svazu národních střeleckých gard, jednotky velitelství „Josef“ (elektrické podniky), prapor Klecany-Chabry, expediční motorizovanou rotu z Hořovic a z Komárna, rotu tanků, obrněné vlaky a bezpečnostní sbory. Podléhal mu i vojenský letecký sklad a automobilní parky 1 a 2. Od 25. května 1945 Revoluční gardy přešly z podřízenosti Ministerstva národní obrany do podřízenosti Ministerstva vnitra. Dne 27. května 1945 došlo k mobilizaci pěti nejmladších ročníků mužstva (odvodní ročníky 1933 až 1937) a osmi ročníků záložních důstojníků (odvodní ročníky 1928 až 1935) do armády. V souvislosti s nařízenou mobilizací Ministerstvo vnitra a Ministerstvo národní obrany nařídilo, aby v době od 12. do 17. června 1945 byly postupně rozpuštěny všechny ozbrojené jednotky, které jsou mimo rámec čs. armády a SNB. Toto nařízení se nemělo týkat ozbrojených strážních oddílů železničních a pátrací služby. Paradoxně tak Ministerstvo vnitra flagrantně porušilo Košický vládní program, když SNB v něm nepředpokládaný odzbrojoval ozbrojené sbory národních výborů, v něm naopak předjímané. Výnos Ministerstva národní obrany č.j. 2979 vl. III/03 odd. 45 ze 13. 6. 1945 pak nařídil i likvidaci Revolučních gard. Následoval jej výnos Ministerstva vnitra ze 3. 8. 1945, který nařizoval SNB prověřit stav odzbrojení RG a dokončit jej.4

V souvislosti s bojem o moc v ČSR v té době byly částí tehdejšího tisku označeny jako „Rabovací gardy“.5

  • < Polovojenské organizace
  • Měšťanské ozbrojené sbory
  • Spolky c. k. vojenských vysloužilců
  • Knížecí arscibiskupská garda v Kroměříži
  • Armády českých politiků
  • Hlinkova garda
  • Povstalecké jednotky 1945
  • Lidové milice
  • Neurčené organizace