Nové Hrady (německy Gratzen) byly ve středověku významnou pohraniční pevností. V pramenech je doloženo slovanské hradiště. Ve 13. století zde byl vybudován vrcholně středověký hrad patřící rodu Vítkovců. Po roce 1620 se Nové Hrady stávají rezidenčním městem Buquoyů, kteří zde sídlili až do roku 1945, a to nejprve v přestavěném rožmberském domě na náměstí, přebudovaném na barokní rezidenci, později v nově vybudovaném raně klasicistním zámku na okraji historického centra města.¹