Hojná Voda (německy Heilbrunn, dříve také Vilémova Hora) je vesnice na Novohradsku, která leží nad Dobrou Vodou v Novohradských horách v údolí mezi Kraví horou (953 m n. m.) a Vysokou (1034 m n. m.).

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1553, kdy Vilém z Rožmberka přivedl 26 usedlíků a dřevařů. Ti založili osadu jménem Vilémova Hora, zřejmě na počest Viléma z Rožmberka. Další zmínka o Hojné Vodě pochází z roku 1564, kdy byl objeven léčivý pramen. K jeho objevu se váže pověst o zraněném dřevorubci, jemuž se na nedalekém buku zjevila sv. Anna, která mu poradila, aby si ránu omýval vodou z pramene. Zakrátko se uzdravil. Událost se roznesla po kraji a lidé k pramenu houfně přicházeli. Proto zde na konci 16. století vzniklo poutní místo s jednolodním kostelem sv. Anny. Po postavení barokního chrámu v nedaleké Dobré Vodě poutě v Hojné Vodě zanikly. Po roce 1945, po vystěhování obyvatelstva kostel chátral, až byl roku 1963 zbořen. Vesnice měla ještě opodál zvonici, která zůstala zachována dodnes.

Po objevení léčivého pramene bylo založeno lázeňské centrum, které se může pochlubit řadou vzácných návštěv. V dobách největší slávy zde byli k vidění mimo Viléma z Rožmberka také Petr Vok z Rožmberka, příslušníci rodu Buquoyů, spisovatel a historik Zikmund Winter a další. Roku 1623 byla Vilémova Hora přejmenována na Heilbrunn.

Po válce, z níž se větší část mužů nevrátila, bylo obyvatelstvo vystěhováno. V roce 1949 zde bylo vytvořeno zakázané hraniční pásmo, a více než polovina domů byla zbořena. V šedesátých letech sice došlo k zpřístupnění Hojné Vody, ale do roku 1989 byly Novohradské hory téměř neznámou oblastí, kterou střežila pohraniční stráž. Všechny pokusy obnovit proslulost zdejších lázní sice ztroskotaly, ale Hojná Voda se i tak stává turistickým centrem.¹