V roce 1909 byla zavedena polní uni­forma (vz.1908) v nevý­razné barvě tzv. štičí šedi (Hecht­grau).

Límcové výložky na stojatém límci byly v plukovní barvě a byly částečně za­kryty. Polní čapka stejné barvy měla černý kožený štítek později pokrytý še­dou látkou nebo na šedou barvu pře­malovaný. Široký lem, jenž mohl v zimě chránit dolní část hlavy, byl ohrnut kolem dýnka a zapnut vpředu na dva hlad­ké kovové knoflíky. Nad knoflíky se nacházel zlato-černý kovový od­znak s mo­nogramem FJI (nebo IFJ pro uherské jednotky). Sako mělo skryté zapínání, dvě boční a dvě náprsní kapsy, které byly kryty trojcípými chlopněmi opět se skry­tým zapínáním. Bylo vyráběno z vlněné látky s uzavřeným stojacím límcem nebo v plá­těném letním provedení s uzavřeným přeloženým límcem. Obdélníkové všité nárameníky se zapínáním na kovový knoflík u límce byly na bojišti doplněny na pravém rameni o stočený a obšitý látkový váleček, který zabraňoval sklouznutí řemene pušky. Rakouská pěchota společné armády nosila volné kalhoty, které byly u kotníků sepnuty kamašemi se dvěma knoflíky. Voják byl též vybaven dlouhým zimním dvouřadým kabátem v barvě štičí šedi. Na nohou měl hnědé šněrovací kožené kotníkové boty.

Polní řemení bylo hnědé. Tvořil je opasek se čtyřmi sumkami na náboje a kože­ným závěsníkem na pochvu bodáku, závěsnými ramenními řemeny na dvojitý tlumok z teletiny. V horním se nosilo především náhradní spodní prádlo, ve spodním zásoba střeliva a konzervovaná dávka potravy. Stanová celta, kolíky a tyče byly k tlumoku připnuty. Přes pravé rameno k levému boku se nosila brašna (chlebník) s polní lahví, příborem denní dávkou chleba. Polovina vojáků čety nesla ještě polní lopatku, jeden voják krumpáč a jeden nůžky na ostnatý drát.