V den svátku sv. Václava 28. září 1939 byl postaven I. čs. národní prapor ve Francii a 16. října I. čs. pěší pluk. Rozhodnutím prezidenta E. Beneše z 20. října pak byl oficiálně ustaven československý vojenský kontingent na území Francouzské republiky. Už 15. listopadu 1939 byl postaven 2. čs. pěší pluk. V polovině ledna roku 1940 bylo toto těleso rozšířeno na I. československou divizi. Na jaře druhého válečného roku tak bylo ve Francii přes 11 000 příslušníků čs. pozemních jednotek a v letectvu 800 pilotů a členů létajícího a pozemního personálu. Za německé ofenzivy v červnu 1940 bylo československé vojsko ve Francii v síle dvou pěších pluků (třetí nebyl v plných stavech), se smíšeným předzvědným oddílem, dělostřeleckým plukem a ženijními a spojovacími a ostatními divizními jednotkami. U Coulommiers se divizní pěchota poprvé zapojila do bojů a rovněž se účastnila ústupových bojů u Paříže, na Seině, na Loiře a jižně od ní. Po pádu Francie se podařilo asi třetině původního stavu divizní pěchoty i ostatních jednotek již 26. června dosáhnout přístavu Séte. Na britských obchodních lodích bylo do Anglie dopraveno asi 4000 mužů.1
Příslušníci československých oddílů na obrázku mají khaki uniformy francouzské armády zavedené v polovině třicátých let2 Na hlavách mají typické khaki polní čepice. Jeden má řemeny a nové francouzské sumky3 Důstojníci měli vedle francouzských blůz i modernější variantu s otevřeným límcem.4 Původní československé označení hodností bylo pozměněno tak, že místo trojcípých hvězd nižších důstojníků byly zavedeny pěticípé, ale menších rozměrů a ve stříbrném provedení i pro rotmistry.5 Na čepici s dýnkem byly dvě zkroucené šňůry namísto propleteného vzoru. Generálové neměli výložky s lipovými ratolestmi na límcích. Generálské nárameníky s lipovými ratolestmi a hodnostní označení na rukávech měli stejné jako dříve.6