Francis Bacon se pokládal za myslitele, který ohlašuje novou éru. Vášnivá víra ve vědecké poznání z něho udělala jednoho ze zakladatelů novověkého způsobu myšlení. Ve vědě viděl i zdroj moci a nástroj nové kultury.¹ Stal se tedy hlasatelem kulturního, civilizačního a vědeckého optimizmu na základě přírodovědeckých poznatků. Aby dosáhl svých filosofických a vědeckých cílů, odhodil všechny mravní zásady a propadl dravému kariérnictví. Neštítil se žádného prostředku.²

„Filosofický význam Baconův záleží v úvahách o vědeckém způsobu myšlení (Nové organon, 1620). Bacon zavrhuje aristotelsko–scholastickou spekulaci a dedukci jako neplodné vymýšlení. Proti ní klade zkušenost a soustavné pozorování přírody, místo dedukce prosazuje pro všechny obory bádání induktivní vyvozování poznatků z mnoha spolehlivých pozorování.“³

Iluze–„Idoly“ lidského poznání

Lidské poznání však může být přesné jen tehdy, když se zbaví  iluzí –idolů, které je ohrožují.⁴ Bacon je dělí na čtyři druhy:
1) Idoly kmene, které mají původ v přirozenosti lidského rodu. Neboť vjemy jak smyslů, tak rozumu jsou podmíněné nedokonalostí jak smyslů, tak mysli. Jsou podmíněny člověkem, nikoliv vesmírem.⁵ Člověk totiž chápe vše podle vlastní analogie, antropomorfně. Bacon proti výkladu skutečnosti podle přirozenosti člověka klade výklad podle přirozenosti vesmíru.⁶
2) Idoly jeskyně jsou dané rozličnou individualitou lidí, jakoby pozoroval přírodu ze své vlastní jeskyně.⁷ Jsou to omyly, které jsou charakteristické pouze pro některé skupiny lidí v důsledku subjektivních předností, sympatií a antipatií vědců: jedni vidí spíše rozdíly mezi předměty, druzí jejich shodu; jedni mají sklon věřit v neomylnou autoritu minulosti, druzí naopak dávají přednost pouze novému.⁸
3) Idoly trhu Pramení ve vlivu řeči na myšlení. Význam slov je určován běžnou životní zkušeností. Ale vědecké pojmy musí být přesnější.⁹
4) Idoly divadla pramení z tradičních teorií, jimž člověk nekriticky podléhá.¹⁰

Vědec se musí osvobodit od všech těchto zkreslujících vlivů.¹¹

Baconova induktivní metoda

Při indukci se podle Bacona nesmíme spokojit jen výčtem kladných případů, nýbrž musíme se věnovat pozornost i případům, kdy jev nenastává a musíme zkoumat změny úkazů při změněných podmínkách. Na základě celého systému pozorování lze pak utvořit závěr z indukce, který má povahu pracovní hypotézy.¹²

Baconovo učení o formě

Bacon má ve své filosofii také zajímavé prvky ontologické. Formu charakterizuje jako materiální podstatu vlastnosti náležející předmětu. Forma je druhem pohybu látkových částic, z nichž se skládá těleso. Kvality podmíněné formou mají rovněž materiální podobu. Bacon dále rozeznává mezi příčinami dění příčiny působící a příčiny konečné (cíle). Cílem vědy o přírodě je pak zkoumání působících příčin.¹³

Náboženství

Bacon stře rozlišuje mezi vědou a náboženstvím. Věda podle něho staví na smyslech, kdežto náboženství na nadpřirozené inspiraci. Ve vědě a filozofii platí indukce, v náboženství jsou principy dány autoritou. Přesto hlásá Bacon možnost přirozené theologie, která je založena na zákonitosti přírodních příčin, která postuluje příčinu prvou–Boha.¹⁴

Komentář k Baconově induktivní metodě

Baconem doporučovaná indukce má vycházet z nejširšího pozorování jevů za všech možných podmínek. Pak má být stanovena předběžná hypotéza a mají být hledány zkušenosti, které ji potvrzují nebo vyvracejí. To však znamená také použití dedukce, nejen indukci, kterou Bacon hlásá. Rozdíl mezi oběma není vskutku zásadní. Indukce je použitím dedukce na zkušenost. Všechno myšlení je deduktivní.¹⁵

Bacon jako přechodný typ

Induktivní metoda Francise Bacona a jeho zájem o přírodu znamenaly velký přínos pro rozvoj přírodních věd. Bacon si byl vědom toho, že nový způsob myšlení přetvoří vědu i společnost. Sám však ještě zůstal typem přechodným. Cílem vědeckého myšlení mu bylo ještě anticko–středověké poznání pojmu, t. zv. formy věcí. I když mu myšlenka přírodního zákona nebyla neznáma, nevypracoval ji jako přírodovědeckou metodu, jak učinil Galileo Galilei, nýbrž spokojil se více filosofickým úsilím o zachycení podstaty věcí. Jeho metoda pozorování přírody a induktivních závěrů však založila tradici anglického empirického myšlení.¹⁶

Kladné hodnocení Francise Bacona

„Francis Bacon je jedním z největších myslitelů celých dějin filosofie.“¹⁷

Vysvětlení idolů ve spisu „Nové organon“

Idoly, jež mají původ v přirozenosti lidského rodu, nazývá Bacon idoly kmene.
„41. Idoly kmene zakládají se v samotné přirozenosti lidské a v samotném kmeni neboli rodu lidském. Chybně se totiž tvrdí, že smysl lidský jest měřítkem věcí. Naopak, všechny vjemy jak smyslů, tak mysli jsou podmíněny člověkem, nikoliv vesmírem. Lidský rozum je totiž jak nerovné zrcadlo, na něž dopadají paprsky věcí a jež přirozenost svou mísí s přirozeností věcí, zkrucuje ji a porušuje.“¹⁸

Idoly, jež mají původ v lidské individualitě, nazývá idoly jeskyně.
„42. Idoly jeskyně jsou klamy individuální. Neboť každý jedinec (mimo omyly přirozenosti lidské všem společné) má jakousi zvláštní jeskyni nebo sloj, která láme a porušuje světlo přírody: příčinou je buď vlastní a zvláštní přirozenost každého člověka, nebo vychování a styk s jinými, nebo četba knih a autorita těch, jež kdo ctí a jimž se podivuje; anebo zase různost dojmů, podle toho, zda doléhají na mysl předpojatou a předem rozpoloženou nebo na mysl nestrannou a klidnou; nebo opět jiné věci toho druhu, takže vůbec duch lidský podle toho, jak jest uzpůsoben v jednotlivých lidech, jest věc měnlivá a vůbec změtená a jaksi náhodná. Proto dobře dí Hérakleitos, že lidé hledají vědění ve svých vlastních drobných světech, nikoliv ve velkém neboli obecném světě.“¹⁹

Jiný druh omylů, které vznikají z nedokonalosti lidské řeči, jsou idoly trhu.
„43. Jsou také klamy, jež vznikly ze vzájemného dohadování a obcování lidského pokolení a ty zveme idoly trhu, vzhledem k smlouvání a styku mezi lidmi. Lidé se totiž dorozumívají skrze řeč, avšak slova se volí podle toho, jak věci chápe obecný lid. Proto špatné a nevhodné pojmenování zatarasilo rozum způsobem hodným podivu. Ani výměry nebo vysvětlení, jimiž se obyčejně v některých případech učenci ohrazují a hájí, věci nikterak nenapravují. Ale slova vůbec znásilňují rozum a vše matou a svádějí lidi ke zbytečným bezpočetným sporům a výmyslům.“²⁰

Ovlivňování myšlení dosavadními teoriemi přináší idoly divadla.
„44. Jsou konečně klamy, které se nastěhovaly do duchů lidských a různých nauk filozofických i z chybných zákonů dokazování. Jmenují se idoly divadla, poněvadž všechny tradiční, dosud vytvořené systémy filosofické, jsou podle mého mínění jakoby divadelní hry, jež vytvořily světy smyšlené a dělané. A nemluvím jen o nynějších nebo o starých systémech a školách, neboť mnohé jiné hry toho druhu mohou ještě býti skládány a připravovány. Nicméně nejrozličnější omyly mají téměř tytéž příčiny. Nemyslím tím jen celé systémy, nýbrž i mnohé principie a axiomata, jež jsou přijímány z tradice, z důvěřivosti a z nedbalosti.“²¹