Státní znak se nacházel vpředu vlevo na poměrně vysoké klopě čepice. Hodnostní označení bylo umístěno na klopě za státním zna­kem a na nárameníku. Pro mužstvo bylo z mořeného tombakového ple­chu. Odznaky specialistů z řad vojá­ků z povolání a mužstva byly zhotoveny z různobarevného sukna na terčíkovém podkladě ze sukna barvy khaki a byly nošeny na levém nadloktí.¹

Rozměry: 81x133 mm

Vojín s odborností telefonisty a telegraf­isty spojovacích čet

Rozměry: 85x134 mm

Vojáci mají na hlavách československé ocelové přílby vz. 20. Jedná se o rakousko-uherské přílby M 17 opatřené dodatečně „francouzskými“ hřebeny, plnícími pouze dekorační funkci. Nástřik mají khaki.²

Rozměry: 140x90 mm

Rotmistr (uprostřed) má na hlavě pokusnou čepici vz. 28 se znakem uprostřed a se štítkem. Fotografie byla věnována v upomínku na závěrečná cvičení roku 1929.

Rozměry: 136x88 mm

K požadavkům útvarů na zavedení polní čepice se štítkem přidělilo MNO po 50 polních čepicích se štítkem pěšímu pluku 1, 2, 5, 9, 12, 13, 16, 26, 31, 34, 35, 36, 41 a 43, hraničářskému praporu 6 a 10, horskému praporu 4, 5 a 10, leteckému pluku 1 a 3, jezdeckému pluku 1, 3, 7, 9 a 10, dělostřeleckému pluku 4, 7, 12 a 110, automobilnímu praporu 1 a 2, vozatajskému praporu 1, 3, 4 a 5, ženijnímu pluku 1 a 3 a telegrafnímu praporu 4 k vyzkoušení čepice, které se lišily od polní čepice předchozího tvaru tím, že měly tuhý látkový štítek a že nátylník měly vpředu spjat knoflíkem. Do vyzkoušení byly přiděleny dvě verze. První měl štítek z tuhé lepenky a nátylník byl spjat malým žlutým stejnokrojovým knoflíkem; druhý měl štítek z klíženého plátna a nátylník byl spjat malým kostěným knoflíkem bez iniciálky ČS. Štítky obojích čepic byly potaženy látkou. Voj. oděvní sklad vydal od každého druhu čepic se štítkem stejný díl. Protože bylo čepice se štítkem potřeba posuzovat také po stránce estetické, nosilo je mužstvo také na vycházky.³