Hrad byl postaven na skalnatém klesajícím ostrohu, který vybíhá ze západní strany do údolí řeky Malše. Na jižní straně je vymezen strmým údolím do řeky se vlévajícího potoka. Z hlediska obranyschopnosti hradu nebyl stoupající terén v jeho předpolí nikterak ideální. Musel proto být silně opevněn.⁷

V bezprostřední blízkosti brány jádra hradu byly odkryty základy útočištné věže. Zdi této věže mají přibližně dvoumetrovou tloušťku. Zcela se tím mění pohled na podobu hradu, který až dosud všichni badatelé považovali za typ hradu s vysokou plášťovou hradbou bez existence věže. Hrad Pořešín byl tedy podle nejnovějších výzkumů založen ve velmi oblíbené dispozici, jako hrad s velkou věží v čele jádra hradu a obytnými stavbami, doposud neznámého rozsahu, položenými za touto věží. Existují určité náznaky (např. archaický tvar krbu), že by nejzachovalejší část jádra – torzo paláce, mohlo pocházet z první etapy budování hradu. S velkou pravděpodobností byla část věže ubourána v souvislosti s velkorysou přestavbou hradu za života Markvarta I. z Pořešína někdy okolo roku 1380, hradby byly navýšeny a bylo nově vybudováno první předhradí. Hrad dostal tehdy módní podobu hradu s vysokou obalovou zdí bez věže.

Neméně zásadním objevem byl nález vápenické pece, ve které se pálilo vápno na stavbu hradu. Jedná se o možná nejstarší doposud nalezenou vápenickou pec v Čechách. Její rozměry jsou zhruba 8x5 metrů.⁸

Střechy jádra byly pokryty ve své době drahými pálenými prejzy. První předhradí bylo opevněno pouze slabou hradební zdí.⁹