„Při studiu starší německé filatelistické literatury mě zaujal článek v časopise Berliner Briefmarken Zeitung č. 24 z r. 1913, o kterém lze bez nadsázky tvrdit, že je průkopnický. Již v úvodní úvaze o výtvarné hodnotě poštovních známek autor výslovně poukazuje na rozdíl mezi filatelistickou cenou, výtvarnou hodnotou a líbivostí poštovní známky. Upozorňuje, že díky vydavatelské explozi tzv. Seebeckových známek se objevily na poštovních ceninách nové náměty, do té doby výjimečné nebo vůbec nevydávané, jako např. různé historické výjevy, exotická zvířata, rostliny atd. A jelikož jsou tyto, jak autor výslovně uvádí, ‚obrázkové známky‘ ve většině případů velmi levné, doporučuje je seřazovat podle námětů. Protože již dříve (!) byly ve filatelistickém tisku popsány známky různých zemí s náměty Prezidenti, Flóra a Fauna, rozhodl se z filatelistického hlediska zpracovat téma Krajina na poštovních známkách. V obsáhlém článku vycházejícím v dalším ročníku časopisu na pokračování, jsou zevrubně popsány všechny známky zobrazující skutečné, geograficky určitelné krajiny. Tedy na tehdejší dobu práce opravdu výjimečná.

Hodlá-li se někdo v budoucnu zabývat dějinami námětové filatelie, nechť si tedy poznamená jméno dr. Viktor Weinert. Článek se jmenuje Philatelistische Landschaftsbilder, a jak autor sám udává, není mu znám případ, že by se tímto neobvyklým námětem zabýval někdo před ním. Uvážíme-li, že jde o dobu před 1. světovou válkou, nezbývá nám nic jiného než v duchu smeknout. Škoda, že ve své době našel málo následovníků. Zajímavé na celé věci je, že náměty - podle V. Weinerta zpracované a publikované ještě dříve - tj. flóra, fauna a prezidenti (resp. významné osobnosti) se dodnes, po více než 65 letech, těší značné pozornosti námětářů.“

VLADIMÍR DRAŽAN