Na pohlednici na výšku je poříčský zámek. Je to malý patrový zámeček s věžičkou. Je vidět roh budovy.
    Zdi svírají tupý úhel. Pěkně je vidět popisovaná střecha a věžička.

Poříčí zámek

Stojí na místě dřívější tvrze, která vznikla někdy před rokem 1379. Za dobu své existence vystřídal mnoho majitelů. Větší část své současné podoby získal zámek po třicetileté válce, kdy byl barokně přestavěn českobudějovickými dominikány. Na kon­ci 18. století pak prošel ještě úpravami klasi­cistními.

Poříčí je poprvé zmíněno roku 1379, kdy Bušek z Poříčí koupil od Vyšebrodského kláštera mlýn v Boršově. Dá se předpokládat, že jeho sídlo bylo právě v místech dnešního zámku. Během třiceti­leté války bylo celé Poříčí vypáleno a Poříčská tvrz ve své dřívější podobě už nebyla obnovena. Tehdejší majitel Jan Jiří Tluksa Vrábský z Vrábí byl potres­tán za to, že se účastnil stavovského povstání a jeho majetek byl darován dominikánskému řádu, který měl v Budějovicích svůj klášter. Ti Poříčskou tvrz přestavěli na barok­ní zámeček a používali jako své letní sídlo. Také zde roku 1674 postavili vlastní pivovar. V roce 1785 byli dominikáni donu­ceni josefínskými reformami opustit českobudějo­vický klášter a s ním i své poříčské panství. Zámek se dostal pod správu císařské dvorní administrati­vy. Vnitřní vybavení zámecké kaple Panny Marie bylo převezeno do kostela svatého Bartoloměje ve Slavkově u Českého Krumlova.

Vojtěch Lanna starší. Na Poříčském zámku přestavěl a zmodernizoval pivovar, kde zavedl nový způsob vaření piva se spodním kvašením. Jihovýchodně od zámku založil anglický park s vzácnými dřevinami, mimo jiné s liliovníkem tulipánokvětým, který dodnes stojí u jihovýchodního rohu zámku a je chráněný. Středobodem celého parku byl pak zámecký rybník s ostrůvkem ve tvaru srdce, na který vedl japonský můstek. Východně do rybníka se ještě nacházel zahradní altán, ten se ale nedochoval. Lannův ambiciózní a nákladný plán výstavby kladenských železáren ho donutil prodat zámek Poříčí.

Po válce se zámek Poříčí dostal pod Národní správu a v roce 1953 ho získalo Jednotné zemědělské družstvo v Boršově nad Vltavou, které fungovalo v  prostorách zámeckého hospodářského dvora. Zámek byl rozdělen do osmi bytů, kde bydleli rodiny družstevníků. Poslední z těchto rodin byli Dubští, kteří tehdy již neobyvatelnou ruinu opustili v roce 2008. Po roce 1989 připadl zámek obci, která zdaleka neměla finanční prostředky na jeho opravu. Několik dalších majitelů však také nemělo peníze na jeho opravu. Zvrat nastal v roce 2016, kdy zámek společně koupili Gerald Auböck a manželé Vilánkovi. Gerald Auböck a Jan Vilánek jsou jednateli stavební společnosti Auböck, s.  r. o., která má od roku 2013 sídlo v Boršově nad Vltavou. Přípravné a stavební práce trvaly tři roky ve spolupráci s památkovou péčí. Zároveň s tím provedla obec Boršov nad Vltavou obnovu zámeckého parku a odbahnění zámeckého rybníka. Nový plně zrekonstruovaný zámeček byl slavnostně otevřen 17. května 2019. Od roku 2019 je tedy zámek Poříčí znovu obýván. Kromě třinácti bytů zde funguje komunitní centrum Na Zámečku, které provozuje nezisková společnost Josefina.

Budova zámku má tři křídla. Západní křídlo vede rovnoběžně s  řekou Vltavou a jižní křídlo je k němu připojeno téměř v pravém úhlu. Východní křídlo je nepravidelné a uzavírá nádvoří do zhruba trojúhelníkového tvaru. Pod východním křídlem byly vybudovány sklepy, které pravděpodobně sloužily místnímu pivovaru. Západní křídlo mohlo být hlavní budovou dřívější gotické tvrze, která byla později přestavěna na sýpku. Na konci šestnáctého století prošel zámek významnou renesanční přestavbou, obvodové zdi byly zakomponovány do nové výstavby a vzniklo tak celé jižní křídlo. Zámecká fasáda byla ozdobena sgrafity. Celková stavební úprava celého zámeckého areálu pak proběhla v době pobělohorské, při níž zámek získal stavební dispozice, které můžeme vidět dnes. Na konci 18. století byly klasicistně upraveny interiéry východního a jižního křídla, dřívější černá kuchyně byla nahrazena kachlovými kamny a sporáky. Ze západního křídla se stala sýpka. Zámek také získal svou mansardovou střechu a hodinovou věžičku se zvoničkou. Během stavebně historického průzkumu zámku v roce 1997 byla zdokumentována také část kamenné kašny s letopočtem 1792. Ta však byla v době rekonstrukce o 20 let později již nezvěstná. Pavlač připojená k západnímu křídlu směrem do nádvoří vznikla až v  druhé půlce 19. století. Zámecký hospodářský dvůr, který byl situován severně od zámku, byl demolován v roce 2000 a dnes je překryt novou zástavbou.1


  1. Český Krumlov světové dědictví unesco [online]. [cit. 31. prosince 2018]. Dostupné na WWW: <https://www.ckrumlov.info/docs/cz/kpr94.xml>