Kostel sv. Jakuba Staršího
Jednolodní původně gotický kostel z 13. století s pravoúhlým kněžištěm sklenutým dvěma poli křížové žebrové klenby má dochovanou pozdně gotickou věž s dlátkovou střechou. V interiéru se nacházejí hodnotné nástěnné malby sv. Kryštofa z 16. století.
V letech 1493-1496 došlo k přestavbě kostela a přístavbě věže. Roku 1735 byla snížena střecha a v letech 1771–1780 přistavěna kruchta, roku 1823 oratoř a roku 1834 severní předsíň lodi. Kostel má po severní straně valeně klenutou sakristii poloviční délky. Nad sakristií je přistavěna na stejném půdorysu oratoř, která je otevřena oknem do prostoru kněžiště. Plochostropá loď je přístupna ze severu lomeným portálem skrytým v předsíni, která dnes slouží jako zpovědnice. Druhý lomený portál je v ose západní stěny skryt v podvěží. Pozdně gotická věž je přistavěna v ose k západnímu průčelí. V kněžišti se zachovaly významné nástěnné malby z počátku 15. století. Na velkém zvonu ve věži je letopočet 1494. Počátkem 16. století byl na jižní stěně lodi namalován monumentální obraz sv. Kryštofa. Nevelké, avšak v rámci celku neméně významné byly také barokní úpravy – kruchta lodi a úpravy v 19. století – severní předsíň lodi a oratoř v patře nad sakristií. Architektura kostela má hodnotu především jako celek včetně původního hřbitova s dochovanou kamennou zdí.1