Tomáš Akvinský

Tomáš Akvinský (1225–1274) sjednotil aris­totelskou filosofii s církevním učením a tím dal dogmatům rozumový výklad. Rozumové poznání slou­ží poznání zjevenému, to znamená, že přiro­zený rozum slouží víře.ᛏ Je mírným realistou. Univer­zálie existují jenom v jednotlivinách a niko­li o sobě a jenom rozumovou abstrakcí myslíme si je od­děleně. Jako ideje Božího ducha čili myšlen­ky, kterými si Bůh před stvořením světa věci před­stavuje, existují ale také před věcmi. Jsoucnost Boží dokazuje z jeho skutků. Svět a věci v něm a dokonalost musí mít jinou příčinu než do nekonečna jdoucí řetěz příčin. Nesmrtelnost duše je následkem její nehmotnosti, duše však neexis­tuje dříve než její tělo a nemá žádné vrozené pojmy. Svoboda je nutnost z vnitřních důvodů.ᛏ