„Když se v roce 1958 dostaly k stíhacím plukům první Migy-19 verzí S a P, měli naši stíhači poprvé možnost překročit ve vodorovném letu bájnou bariéru rychlosti zvuku. ‚Devatenáctka‘ dispono­vala díky dvojici motorů dostatečným přebytkem výkonu v porovnání k své váze, což z ní činilo výbornou stíhačku pro manévrový vzdušný boj. Na druhou stranu se letoun vyznačoval značnou technickou složitostí, z které pramenily časté závady. Tento fakt způsobil, že v polovině 60. let byl Mig-19 postupně ze služby v čs. letectvu ‚vytlačen‘ mladšími Migy-21.“