Iljušin Il-12 byl sovětský dvoumotorový celokovový dopravní a transportní letoun s příďovým zatahovacím podvozkem, který měl nahradit stroje Lisunov Li-2. Vývoj byl zahájen již v době druhé světové války. První prototyp vzlétl 15. srpna 1945. Zalétávací piloti však kritizovali nespolehlivé pohonné jednotky, které se Iljušin rozhodl zaměnit. První prototyp Il-12 s novými motory o výkonu po 1 360 kW byl zalétán 9. ledna 1946. Vrtule byly čtyřlisté stavitelné. Pilotní kabina byla pětimístná, prostor pro cestující pojal 27 nebo 32 sedadel. Sovětský Aeroflot obdržel první sériové letouny, vyráběné od roku 1946 do roku 1949, na jaře 1947 a v srpnu téhož roku s nimi zahájil zkušební provoz. V březnu 1948 byly Aeroflotem poprvé oficiálně nasazeny na pravidelnou linku Moskva—Taškent. Od roku 1949 do roku 1960 vlastnily letouny Il-12 také Československé aerolinie v celkovém počtu deset letounů. Dva letouny krátce užívala i Československá armáda k tažení nákladních kluzáků.1
Letoun na fotografii (imatrikulace OK-CBA) byl dodán 17.6.1949, vyřazen 3.1.1959 a poté sešrotován.2
Technické údaje
Posádka: 4–5
Kapacita: 18–24
Rozpětí: 31,7 m
Délka: 21, 3 m
Výška: 8,1 m
Nosná plocha: 103 m2
Hmotnost (vzletová): 17 000 kg
Hmotnost (prázdný): 9 000 kg
Motor: 2 × hvězdicový motor AŠ-82FN, 1 360 kW
Výkony
Maximální rychlost: 375 km/h
Cestovní rychlost: 320 km/h
Dolet: 1 900 km
Dolet s maximální zátěží: 300 km